Nevěř ostnatému drátu, byť by se stokrát tvářil jako stonek růže.
Naše zásady končívají tam, kde se kříží s našimi úmysly.
Někomu velmi dobře pasuje do hry, že se lidé nenávidí… Mezitím, co se hádáme o hloupostech, se totiž výborně krade.
Kryl nepsal pro pokolení, která vše přijímají bez otázek. Psával pro duše, které odmítají být vedeny nenávistí, lží a pohodlným mlčením. A v době, kdy slovo ztrácí váhu, je právě připomínka jeho odkazu výzvou k bdělosti – a hlavně k tomu pořádně myslet.